Pozor na směnky

Použití směnky, jako zajišťovacího prostředku, je v poslední době velmi často diskutovaným tématem nejen v odborných právnických kruzích, ale i v každodenní podnikatelské praxi. Ne každému je jasné, jaké důsledky může podnikateli podpis směnky způsobit.
Nadužívání směnek, jako formy zajištění často velmi pochybných závazků, se stalo v minulých letech předmětem politických debat, které vyústily v přijetí novely zákona o spotřebitelském úvěru, který použití směnky či šeku, jako možné formy zajištění spotřebitelského úvěru, vylučuje. Zákon o spotřebitelském úvěru se však na vztahy mezi podnikateli nevztahuje, a proto považujeme za nutné vysvětlit, jak ji lze prakticky využít (nebo také zneužít) k zajištění smluvních závazků a na co si dát pozor. V tomto článku se budeme věnovat pouze několika konkrétním dopadům, které podpis směnky může pro podnikatele znamenat a nikoli rozebírat, co to vlastně směnka je, jaké jsou její náležitosti, apod., neboť tato problematika je velmi široká a jistě se k ní ještě v budoucnu dostaneme.

Směnka jako forma zajištění závazku

Právo nabízí různé formy zajištění: V občanském zákoníku jsou jako zajišťovací instrumenty uváděny např. zástavní a zadržovací právo, zajišťovací převod práva, ručení, bankovní záruka a další, jež jsou obecnou právní teorií označovány za způsoby zajištění závazku v užším slova smyslu. Směnka - ač ji v zákonném výčtu způsobů zajištění závazků nenajdeme - de facto tuto roli plní, a proto o ní právní teorie hovoří jako zajišťovacím prostředku. Ale konec slovíčkaření.
Směnka, jako zajišťovací právní prostředek, podstatně vylepšuje postavení věřitele ze zajištěné pohledávky ve fázi jejího soudního uplatnění. Efektivnost směnek umocňuje zkrácené směnečné řízení, které klade velké důkazní nároky na žalovaného, kdy žalobci naopak postačuje pouhé předložení prvopisu směnky.

Zajišťovací a platební funkce směnky

Jak je naznačeno výše, zákon směnečný a šekový pojem zajišťovací směnka nezná.  Pojem zajišťovací směnka tedy vypovídá pouze o tom, že směnka v určitou dobu slouží k zajištění splnění jiných závazků, než závazků směnečných a plní tedy funkci zajišťovací.
Směnka může, v případě placení jiného než směnečného závazku, plnit i funkci platební. Tím, že je „placeno“ směnkou, původní závazek zaniká a nadále trvá pouze závazek směnečný. Směnka tedy splní funkci uhrazovací – závazek je prakticky vzato směnkou zaplacen a nelze jej dále vymáhat. Takovouto směnku označujeme jako "pro soluto“. 

Naproti tomu případ, že vedle sebe stojí závazek úhrady primárního dluhu, který je směnkou pouze zajištěn, neznamená zánik příčinného závazkového vztahu. Takovouto směnku označujeme jako "pro solvendo“. V této situaci směnka slouží jako zajišťovací instrument v pravém slova smyslu.

Z výše uvedeného je zřejmé, že pro věřitele je výhodnější a jistější použití směnky "pro solvendo" a pro dlužníka napopak použití směnky "pro soluto". Dlužník, v případě směnky pro solvendo, musí dát větší pozor při uhrazení primárního závazku na to, aby dostal zpět směnku, neboť směnka ponechaná v rukou věřitele se může stát potenciálním nebezpečím, protože směnečný vztah trvá i nadále. Dlužník sice může, v případě soudního sporu uplatnit námitku, že primární závazek byl řádně splněn, ale takováto námitka je relativní a nelze ji uplatnit proti každému majiteli směnky. Hrozí tedy, že svůj dluh může de facto zaplatit dvakrát ...

Příklad:
Podnikatel uzavře smlouvu s dodavatelem stavebního materiálu (dále jen např. Stavebniny) a vedle standardní smlouvy o obchodní spolupráci, vystaví Stavebninám ještě "zajišťovací směnku" např. na Kč 200.000,--. O této směnce není ve smlouvě o obchodní spolupráci žádná zmínka, pouze bylo ústně ujednáno, že směnka zajišťuje nespecifikovaný dluh Podnikatele vůči Stavebninám. Podnikatel se dostane do několikadenního prodlení s platbou Stavebninám a Stavebniny postoupí směnku rubopisem na inkasní společnost. Podnikatel následně svůj dluh Stavebninám zaplatí, ovšem za pár dnů přijde od soudu směnečný platební rozkaz na zaplacení Kč 200.000,-- + příslušenství, z důvodu předmětné směnky, ve prospěch inkasní společnosti. Stavebniny dávají od problému ruce pryč a hrají mrtvého brouka. Je nyní na Podnikateli, zda prokáže, že směnka plnila pouze funkci zajišťovací. Byla-li dohoda se Stavebninami pouze ústní a ty tuto dohodu popřou (klidně stačí, že odmítnou vyjádření), pak soud bude zkoumat pouze formální náležitosti směnky a zcela určitě odsoudí Podnikatele k zaplacení.

Smlouva o zajištění směnkou

Totiž pouze smlouva mezi výstavcem směnky (Podnikatel) a remitentem (Stavebniny) může stanovit, že jde o směnku zajišťovací, tedy kdy je remitent oprávněn předložit směnku k placení, za jakých podmínek či zda vůbec ji smí postoupit na další osobu, kdy je povinen ji vrátit Podnikateli, resp. zničit, apod. 
Smluvní strany si mnohdy neuvědomují skutečnost, že i zajišťovací směnka je vydávána na základě smlouvy. Tato smlouva je v praxi stále velmi často uzavírána  ústně či konkludentně, kdy si účastníci po čase neuvědomují, jak tuto smlouvu vlastně uzavřeli. Správně upravený obsah takovéto smlouvy je však základem jak pro majitele směnky k bezproblémovému uplatnění jeho práv, tak především pro směnečného dlužníka, neboť je to právě tato smlouva o zajištění směnkou, jež zakládá podstatnou většinu kauzálních námitek dlužníka, jimiž se dlužník může bránit případně neoprávněné povinnosti směnku zaplatit. Nelze než uzavřít doporučením, aby k vystavené zajišťovací (blanko)směnce byla vždy uzavřena písemná (vyplňovací) smlouva, ve které bude přesně a úplně popsáno, jak má být se směnkou v budoucnu nakládáno.